Rotavské varhany
Rotavské varhany 50°18'10.854"N, 12°34'25.042"E
Rotavské varhany jsou pěknou ukázkou sloupcovité odlučnosti bazaltu. Jsou zbytkem, resp. přívodním kanálem třetihorního (neogén) trhlinového vulkánu na tektonické zlomové linii s několika výlevy viskózní lávy z olivinického nefelinitu (rozpad čediče se liší v západní a východní části Rotavských varhan). Radiometrické datování určilo stáří vulkánu na cca 15 mil.let. Čedič, který měl při vytékání z přívodního kanálu poměrně vysokou viskozitu (byl málo tekutý), obsahuje 15 % oxidů železa ve formě magnetitu a jiných minerálů. Je tedy magnetický a dále obsahuje tmavé sklo s plynovými bublinkami, zrníčka magnetitu, augitu a krystaly olivínu. V minulosti se čedič dokonce používal k výrobě železa protože obsahuje hodně taviv (MgO + CaO + K2O + Na2O = až 25 %) která snižují teplotu tání vysokopecní vsázky. Současný výchoz byl v minulosti odkryt intenzivními lomovými pracemi a mnoho vylámaných sloupců bylo použito jako štěrk na cesty. Teprve tato lomová těžba odhalila vnitřní stavbu sopečného vrchu s charakteristickými čedičovými, milířovitě uspořádanými hranoly. Sloupce z nefelinitu dosahují výšky až 12 m. Na tělese přívodního kanálu bývalého vulkánu se nachází několik bočních samostatných výlevů (např. skalní čedičový vějíř), který vznikem nesouvisí s hlavním výlevem čediče, který vytvořil vějíř varhan na vrcholu kopce.
Jak vzniká sloupcovitá odlučnost? Čedičová tavenina v tekutém či plastickém stavu, má o cca 8% větší objem než vychladlá hornina. Po utuhnutí dojde k pravidelnému rozpukání horniny do pěti až osmibokých hranolů vlivem smrštění horniny.
