Malé Svatoňovice - bunkr
Malé Svatoňovice - bunkr 50°32'14.809"N, 16°2'31.465"E
Na Trutnovsku, na okraji obce Malé Svatoňovice je zajímavá geologická lokalita. Nachází se zde nepřehlédnutelná pestrobarevná skalní stěna. Je asi 40 m dlouhá a vysoká až 17 m a byla zde odkryta v polovině 80. let 20. století při přípravě staveniště na místě plánované stavby mohutného bunkru. Výkop základové jámy zde odkryl vyjímečný geologický profil s tektonickým kontaktem paleozoický (prvohorních) a mezozoických (druhohorních) hornin. Tento profil představuje jedinečný výchoz dokumentující styk křídových a permských sedimentů v tektonickém pásmu hronovsko-poříčské tektonické poruchy. Po počátečních stavebních pracech byla stavba bunkru vlivem historických událostí zrušena (rok 1989) a z mohutného stavebního odkryvu se stala cenná geologická lokalita. V pravé části skalní stěny vystupují červenohnědé prvohorní permské hrubozrnné slepence až brekciovité slepence trutnovského souvrství, se slabými polohami pískovců (většinou sladkovodní jezerní sedimentace). Na popsané permské slepence v levé (jižnější) části skalní stěny, po dlouhém období suchozemského vývoje, nasedají ostře druhohorní sedimenty perucko-korycanského souvrství svrchní křídy (mořské sedimenty). Ty jsou zde představeny tmavošedými pískovci až prachovci a vápnitými prachovci až slínovci (cenoman). V nadloží této jednotky jsou pevné světle šedé až namodrale šedé prachovce s křemito-vápnitým tmelem, řazené již ke spodnoturonskému bělohorskému souvrství. Původně vodorovně uložené vrstvy sedimentů jsou vztyčeny do ukloněné polohy (50 až 80 stupňů) v důsledky přesmykových deformací podél hronovsko – poříčského tektonického zlomu.
Zpracoval ing. Stanislav Stařík, doplnil Josef Mucha
