Pískovna Mušlov u Mikulova
Pískovna Mušlov u Mikulova 48°47'29.245"N, 16°40'48.977"E
Období terciéru (třetihor) na našem území, tedy i na jižní Moravě, bylo podnebí celkově teplejší a vlhčí – subtropické. Před asi 16 mil. lety v období zvaném miocén proniklo do okolí dnešní Pálavy na jižní Moravě teplé moře od jihu a obklopilo kopce ze všech stran. V mělkém a teplém moři se na dně ukládaly vrstvy písčitých jílů. Podle přítomnosti valounů jurských (druhohorních) vápenců v těchto sedimentech geologové usuzují, že v té době byly tyto vápence, tvořící vrchol Pálavy již obnaženy, a proto mohly být erodovány. Tím např. vznikal plochý reliéf pálavské stolové hory tvořící vrchol Pálavy (vápence, tvořící Pálavu, jsou druhohorní, staré cca 150 mil. let. a byly při alpínském vrásnění „vytrženy“ z hlubokého podloží, původně to byly sedimenty moře Tethys, a s podstatně mladšími flyšovými sedimenty z třetihor byly až desítky kilometrů nasunuty v podobě příkrovů na, v této době, již hluboko uloženou desku českého masivu). Asi před 15 mil. lety došlo na východním úpatí Pálavy k dalšímu výraznému poklesu podél geologických zlomů a tím ke vzniku tzv. vídeňské pánve, do níž proniklo hlubší tropické moře od jihu. Asi před 13,5 miliony lety ztratila vídeňská pánev v důsledku horotvorných alpínských pohybů spojení se světovým oceánem a změnila se ve vnitrozemské brakické (slané i sladké) moře, které se v průběhu času zcela vysladilo. V průběhu 9 mil. let se na dně moře nahromadily až 3 km mocné vrstvy mořské a později jezerní mladotřetihorní sedimenty. Na území CHKO Pálava lze nalézt tyto sedimenty vídeňské pánve s hojnými ulitami a lasturami fosilních mořských měkkýšů a jiných vodních živočichů právě v pískovně na Mušlově.
