Lom Brloh - Lom u dvou moří
Lom Brloh – „U dvou moří“ 49°59'54.740"N, 15°33'10.350"E
Jámový lom „U dvou moří“ u obce Brloh na Pardubicku byl v době spodního až středního ordoviku dnem moře (před 500 až 470 mil. lety). Moldanubická kra se nacházela až u jižního pólu na okraji superkontinentu Gondwana. V té době převládalo na Zemi chladné podnebí (stejně jako v současnosti, tím chci jenom říci, že v ostatních dobách bylo celkově podstatně tepleji než v současné době). V mělkých mořích sedimentovaly klastické sedimenty zplavené z Gondwany, které byly přeměněny na křemenné pískovce až křemence (kvarcity) – tyto horniny jsou pro ordovik typické, nachází se i v ordoviku Barrandienu. Křemence vznikají regionální metamorfózou a silicifikací. Křemence jsou horniny jemnozrnné až makroskopicky celistvé, velmi pevné se všesměrnou stavbou. Při zahlubování moře došlo i k sedimentaci prachovců a jílovců (sedimenty hlubších moří). V těchto vrstvách byly nalezeny ordovické fosílie včetně trilobitů (druh Bavrilla – „lezou“ po stěně lomu). V horní části lomu se nachází příbojová zóna druhého, podstatně mladšího moře z období mezozoika (druhohor), resp. z období svrchní křídy (cenoman – 95 mil.let). Světlé žlutošedé sedimenty jsou tvořeny opracovanými balvany, valouny a oblázky, které vyplňují lokální deprese a koryta kanálů příbojové zóny, které ústily do křídového moře ze Železnohorského ostrova (případně poloostrova). Předpokládá se, že tento ostrov, příp. poloostrov vystupoval z křídového moře nad hladinu. Tyto sedimenty jsou tvořeny opracovanými metamorfovanými horninami moldanubika, valouny křemene a silicitů až do velikosti 1,5 cm s jemnějším tmelem. Jedná se o původní pobřeží české křídové pánve.
