Lom Kosov u Králova Dvora
Lom Kosov u Králova Dvora 49°56'17.4"N, 14°3'9.8"E
V lomu Kosov, nedaleko od Králova Dvora, se nachází jeden z nejlepších odkryvů silurských vrstev v českém masívu z období staršího paleozoika (prvohor) - 70 m vrstzev usazenin přezentuje 15 mil. let vývoje. Tato část českého masívu (Bohemikum) se v silurské době nacházela hluboko na jižní polokouli Země (cca 60 rovnoběžka). V nejnižší části lomu je k vidění hlubokomořská sedimentace šedočerných břidlic s graptolity (vrstvy u jezírka) – motolské souvrství. Sedimentovalo v období spodního siluru v době, kdy bylo v moři tzv. anoxické prostředí (prostředí se zásadním nedostatkem kyslíku) a došlo k vymírání části mořských organismů (jenom pro upřesnění – pevniny byly v této době ještě zcela bez fauny a flóry, končí také jedno z nejstudenějších období v historii Země, průměrná teplota se pohybovala jako v současné době, tím chci říci, že v současnosti žijeme v jednom z nejchladnějších období za posledních 600 mil. let). Na styčných plochách břidlice vidíme fosilizované pilovité útvary – graptolity. Dále se zde nachází ve vyšších patrech lomu pokračující motolské souvrství tvořené vulkanickými ložními žílami diabasu (diabas staré názvosloví – nově dolerit, paleobazalt), pyroklastiky, vápnitými konkrecemi, tufitickými břidlicemi a vápnitými břidlicemi – střídání období vulkanické činnosti a klidové mořské sedimentace. Vulkanismus probíhal na stejné tektonické linii jako svatojanské vulkanické centrum – aktivní 410 až 430 mil.let. Po ukončení fáze vulkanické aktivity se začínají usazovat v teplém a poměrně mělkém moři lavicovité vápence střídané vápnitými břidlicemi – tzv. kopaninské souvrství (cca 435 mil.let). Střídání lavic vápenců s polohami břidlic a vápnitých břidlic je způsobeno obdobím usazování vápenců při bouřlivé sedimentaci a břidlic při klidové sedimentaci a při cyklickém změlčování a prohlubování moře. Polohy vápenců jsou bohaté na uhlík z mořského fytoplanktonu a při rozbití kladívkem jsou cítit po bitumenu (asfaltu), tzv. bituminózní vápence. Tyto vápence jsou také velmi bohaté na podmořský život, zvláště se zde nacházejí velká množství nautiloidů, která tvoří mocné vrstvy vápencových lavic. Dále se zde nachází pygidia a hlavové části drobných trilobitů, množství brachiopodů, lilijic a jiných živočichů. V nejvyšším patře lomu jsou vrstevnaté vápence přídolského souvrství, které obsahují též první splavenou flóru ze silurské pevniny – první cévnaté rostliny rodu Cooksonia. Silurské vrstvy kosovského lomu byly v následujícím geologickém období (silur až karbon) částečně postiženy variskou orogenezí (vrásněním), která se projevila vznikem několika ker a zlomů. Zlomy jsou šikmo ukloněny a ve střední části lomu vznikly krásné vrásy, synklinály a antiklinály. V terciéru (třetihorách) byly vrstvy lomu Kosov též postiženy saxonskou poklesovou tektonikou.
Lom byl otevřen v roce 1909 až fungoval až do roku 1941. Nejprve byla surovina pro výrobu cementu v Králově Dvoře dovážena koňskými povozy, od roku 1911 byl lom spojen s cementárnou lanovou dráhou. V roce 1954 byl západně od lomu Kosov otevřen nový lom nazvaný Kosov – západ. Ten byl s cementárnou spojen 815 m vyrubanou štolou s pásovým dopravníkem. Tento lom byl uzavřen v roce 2003, kdy byla cementárna v Králově Dvoře uzavřena.
Ke vstupu do lomu je nutno povolení majitele lomu.
