Lom Proseč

Lom  Proseč        49°49'2.495"N, 16°6'4.173"E

Na území geoparku Železné hory se rozkládá intruzivní těleso tvořené hlubinnými vyvřelinami, tzv. Železnohorský pluton (dříve Nasavrcký pluton). Těleso vyvřelin má trojúhelníkový tvar o rozloze přes 200 km2. Tento pluton vznikl ve velmi neklidném období na konci paleozoika (prvohor), resp. karbonu (cca 320 mil. let). Tehdy došlo ke srážce menších ostrovních kontinentů (kratonů) s Laurasií a ke vzniku střední Evropy (variské vrásnění) a později i celého superkontinetu Pangea. Při tomto horotvorném procesu jsou zemské desky ohýbány, rozlámány, zvrásněny a nakonec je na území Evropy vyzdviženo vysoké pohoří dosahující až 7000 m. n. mořem. Při těchto procesech dochází, na bázi vzniklých pohoří, ke vzniku obrovských mas rozžhaveného magmatu a k jeho průniku do zemské kůry. Toto magma chladne pod povrchem a vznikají tělesa – plutony. Železnohorský pluton, ale také Středočeský pluton, Moldanubický pluton, Štěnovický pluton, Karlovarský pluton a mnoho dalších menších plutonů. Tyto plutony jsou tvořeny většinou bazickými (kyselými) až neutrálními vyvřelinami typu žuly (granitu), granodioritu a syenitu až dioritu. Granodiorit (šedý, někdy s namodralým odstínem) železnohorského plutonu se v okolí Skutče se těžil od konce 19. století ve více než 90 lomech (v současnosti v cca 20 lomech). Zjistilo se, že zdejší granodiorit a žula železnohorského plutonu má výborné vlastnosti – vysokou otěruvzdornost, velmi dobrou štípatelnost a zároveň je mrazuvrdorná. Toto jsou ideální vlastnosti pro výrobu dlažebních kostek. Velmi žádané byly dlažební kostky zvané „vídeňky“ o rozměrech 18 x 18 cm. Měla o ně zájem hlavně Vídeň, ale také Praha, Hamburk nebo Krakov. Export těchto kostek začal ve velkém na začátku 20. století a dodnes tyto kostky na ulicích mnoha evropských měst najdeme. Po první světové válce se začalo s výrobou menších formátů kostek, o hraně 8, 10 nebo 12 cm. Zbytky po těžbě kostek se zpracovávaly na štěrk, který se používal při stavbě silnic a železničních tratí.                                                                                                                              V zatopeném lomu u města Proseč se těžila žula krásné načervenalé barvy (načervenalou barvu způsobují živce).

 

Lom  Proseč - celkový pohled na zatopený lom
Lom Proseč - celkový pohled na zatopený lom
Lom  Proseč - celkový pohled na zatopený lom
Lom Proseč - celkový pohled na zatopený lom
Lom  Proseč - celkový pohled
Lom Proseč - celkový pohled
Lom  Proseč - těžební etáž lomu
Lom Proseč - těžební etáž lomu
Lom  Proseč - tektonicky porušená žula
Lom Proseč - tektonicky porušená žula
Lom  Proseč - stěna lomu
Lom Proseč - stěna lomu
Lom  Proseč - načervenalá drobnozrnná žula
Lom Proseč - načervenalá drobnozrnná žula
Lom  Proseč - načervenalá drobnozrnná žula
Lom Proseč - načervenalá drobnozrnná žula
Lom  Proseč - načervenalá drobnozrnná žula - detail
Lom Proseč - načervenalá drobnozrnná žula - detail
Lom  Proseč - načervenalá drobnozrnná žula - detail
Lom Proseč - načervenalá drobnozrnná žula - detail