Lom Na Chlumu – Srbsko

Lom Na Chlumu – Srbsko    49°56'46.177"N, 14°8'2.428"E

Nad údolím řeky Berounky byl na vrchu Chlum založen, v současnosti opuštěný, tříetážový vápencový lom Na Chlumu. V lomu byly v letech 1913 až 1961 (krátce byla obnovena těžba v letech 1970 – 1976) těženy spodnodevonské vysokoprocentní koněpruské a slivenecké vápence určené jako přísady pro kladenské hutě, pro cukrovary a pro papírenský průmysl. Horniny jsou tvořeny převážně biodetrititickými (obsahují drobné úlomky vápence, fosílií, skořápek fauny a pojivem je kalcit) a mikritickými (jemnozrnný čistý vápenec, který je složen převážně z vysrážené kalovité vápencové hmoty – chemogenní původ) velmi chemicky čistými vápenci stupně prag a ems – stáří hornin 390 – 410 mil. let. Během těžby byl v lomu objeven značný počet jeskyní (souhrnně označované jako Jeskyně Na Chlumu - Srbské jeskyně + Netopýří jeskyně + Chlumské sluje …) s velmi rozsáhlým a rozvětveným systémem chodeb a dómů. V krasových kapsách a slujích byly objeveny četné kosterní pozůstatky velkých vymřelých pleistocénních savců. Na kopci Chlum se nachází původní říční terasy Berounky z období glaciálů a eolické sprašové hlíny z téže doby. Dopravu vytěženého vápence z lomu zajišťovala nákladní lanová dráha končící na nádraží v Srbsku. Lanovka byla asi jeden kilometr dlouhá a její stavbu realizoval v letech 1916 až 1918 berounský stavitel Vojtěch Volf. Během druhé světové války si plzeňská Škodovka ve skalních prostorách lomu vybudovala tzv. záložní archiv, kam si uložila rozsáhlé množství kopií důležitých výrobních výkresů svých produktů (vojenská i civilní výroba). Vedoucí pracovníci Škodovky předpokládali, že se podnik může stát cílem náletu, což se ke konci druhé světové války skutečně stalo (nejsilnější nálet v dubnu 1945 zničil přes 70 % plzeňského podniku; při tomto leteckém bombardování shořela i část archivu škodováckých výkresů). Archiv v lomu Na Chlumu druhou světovou válku přežil a po skončení konfliktu se kopie výrobních výkresů vrátily do svého opraveného mateřského archivu. Během druhé světové války chtěli němci v lomu vybudovat továrnu na výrobu hlavní děl ráže 75 mm. Měly být vykopány štoly o celkové délce 165 metrů, šířky asi 12 metrů a výšky 6 až 7 metrů. Mělo zde pracovat asi 300 osob. Nakonec z plánů sešlo a továrny byly budovány v okolních železničních tunelech. Lom také v minulosti využívali filmaři.