Zahořany – letenský profil
Zahořany – letenský profil 49°57'25.627"N, 14°0'34.223"E
Na silnici mezi Zahořany a Hudlicemi při odbočce do obce Trubská na Berounsku, se nachází skalní výchoz z období paleozoika (prvohor), resp. ordoviku (ordovik - 500 až 435 mil.let) – letenské souvrství. V pražské pánvi, jsou sedimenty ordovického letenského souvrství na více místech (Zbraslav, Klárov). Toto souvrství vzniklo rytmickou sedimentací materiálu přinášeného řekami do mořské pánve. Střídání jemnozrnných sedimentů prachovců, drobových břidlic a hrubozrnných sedimentů typu pískovců a křemenců bylo způsobeno střídáním hrubosti přinášených sedimentů v období záplav a nízkých hladin řek a silnou tektonickou činností. Sedimenty byly ukládány ve vodorovné poloze na dně mořské pánve, potom došlo k diagenezi (zpevnění). Pražská pánev, jako součást budoucího Českého masívu se nacházela hluboko na jižní polokouli Země, cca na 50. rovnoběžce a tvořila s ostatními ostrovními kontinenty okrajovou část mohutného kontinentu Gondwana. Celková mocnost ordovických mořských sedimentů činí v Barrandienské pražské pánvi až 2000 metrů. Teprve při vzniku českého masivu jako celku došlo díky variské orogenezi (před 390 - 310 mil. lety) k zvrásnění starších sedimentů a jejich uklonění do současné polohy. Letenské souvrství je poměrně bohaté na trilobitovou faunu.
