Nečtiny – hrad Preitenstein – sloupcovitá odlučnost
Nečtiny – hrad Preitenstein – sloupcovitá odlučnost 49°57'36.9"N, 13°9'36,7"E
V okrese Plzeň – sever je obec Nečtiny a v blízkosti zámku Nečtiny se nachází na skalnatém čedičovém masívu zbytky hradu Preitenstein. Geologický vývoj této krajiny byl v minulosti bouřlivý. Na staré horniny (metamorfovaný fylit) z konce neoproterozoika (starohory - před více než 600 mil. lety) sedimentovaly v jezerech v období karbonu (paleozoikum - prvohory) po velmi dlouhou dobu mohutné vrstvy hornin typu pískovců, slepenců, jílovců, prachovců a arkóz z erodovaného variského horstva. Následně v permu na konci paleozoika došlo k jejich dlouhodobé erozi a denudaci (peneplenizaci) a krajina (parovina) se po dobu druhohor se stala souší. Během terciéru (třetihory) proběhlo zatím poslední mohutné vrásnění (alpínské). Deska českého masívu byla pod tlakem z jihu (africký kontinent) částečně vyzdvižena a následně rozlámána (saxonská tektonika). Jednotlivé bloky se postupně do sebe zaklesávaly (např. ohárecký rift) a nebo byly vyzdviženy (často stovky až tisíce metrů). Do těchto vzniklých hlubokých zlomů pronikalo žhavotekuté magma a vytvářelo postupně mohutné vulkanické České středohoří, komplex vulkánů Doupovských hor a mnoho menších vulkánů a průniků magmatu (i podpovrchových) ve středních, západních a severních Čechách. To je případ i zdejší lokality – průnik žhavého magmatu a vytvoření vulkánu v období před 20 – 30 mil. lety (oligocén). Vulkán vznikl na křížení tektonických poruch navzájem zakleslých desek. Najdeme zde v okolí horniny neoproterozoika (metamorfované fylity), karbonské sedimenty ze dvou období (souvrství kladenské – týnecké a slánské souvrství). V malém lomu u silnice vystupují bazalty nápadné dlouze sloupcovitým rozpadem, sloupce jsou až 30 m vysoké, silné asi půl metru a jsou příčně rozpukané. Samotný bazalt je světle šedý, s mnoha dutinami po plynech. Vzhledem k tomu, že bazalt je velmi odolný proti erozi, tak byl z prvohorních a neoproterozoických vrstev vypreparován a vypíná se vysoko nad okolní krajinu. Skalní masív, který zde vidíme je erodovaný přívodní kanál bývalého vulkánu. Vlastní vulkán s kuželem a vulkanoklastiky byl o desítky, možná i stovky, metrů výše. Na vrcholu masívu stojí zřícenina rozsáhlého královského hradu Preitensteinu. Hrad byl vystavěn Janem Lucemburským na počátku 14. století jako vojenská pevnost na důležité zemské stezce. Od poloviny 16. století je hrad opuštěný a dnes jsou z něj zachovány jen zbytky hradeb a zdí.
