Kokšín u Spáleného Poříčí - stratovulkán
Kokšín - stratovulkán 49°35'42.224"N, 13°40'14.742"E
Kokšín je sopkou, resp. stratovulkánem, který se vynořil z proterozoického moře před cca 700 milióny lety na okraji kontinentu Gondwana, který se rozprostíral na jižním pólu Země. Je také významnou geologickou lokalitou. Stratovulkán je typ sopečného tělesa, který vzniká při stále se opakujících dvou dějích vulkanismu. Prvním dějem je vlastní exploze vulkánu po delší době relativního klidu (řádově stovky, tisíce i desetitisíce let). Před touto explozí dochází k prudkému nárustu tlaku magmatu stoupajícího z magmatického krbu hluboko pod vulkánem. Když tlakem plynů a magmatu dojde k překročení meze pevnosti hornin uzavírajících sopouch (přívodní kanál vulkánu) a kráter sopky, dojde k vulkanické explozi. Natlakované magma prudce vyrazí z kráteru, který se většinou celý roztrhne a dojde k expanzi a uvolnění obrovského množství plynů. Tyto plyny doslova rozpráší žhavé magma na popel, strusku a další pyroklastický materiál. Tento popel a pyroklastický materiál vytvoří obrovský mrak, který může dosáhnout výšek až několika desítek kilometrů do stratosféry. Mrak se rozptýlí až do vzdáleností mnoha kilometrů a dokáže zahalit drobnými částicemi i celou zeměkouli (viz výbuchy sopek Thera na ostrovu Santorini r.1550 před n.l., Vesuv r.79, Tambora r.1815, Krakatoa r.1883, sopka sv. Heleny r.1980, Mont Pinatubo r.1991 atd.). Při tomto výbuchu se na svah sopky uloží nezpevněná vrstva popela a strusky (tzv. pyroklastika). Když dojde při erupci k poměrnému vyrovnání tlaku magmatu ve vulkánu, dojde k prostému „vytékání“ lávy z kráteru a ta vytváří na svahu další, tentokrát již pevný lávový příkrov. Takto popsaná erupce trvá několik dnů, maximálně několik týdnů. Potom nastupuje dlouhé období klidu sopky. Při další erupci vznikají další vrstvy na svahu sopky a stratovulkán se zvětšuje. Na úpatí vrchu Kokšína se nachází mítovský lom. Těženou horninou, ze které je celý vrch Kokšín, nazýváme spilit. Je to tzv. vulkanická, výlevná neboli efuzivní hornina. Skládá se z několika základních minerálů jako jsou živce, slídy, amfiboly, tmavé minerály a křemen. Tyto minerály v hornině jsou velmi drobné, rozeznatelné pouze silnou lupou a to z důvodu, že tato efuzivní (výlevná) hornina tuhla z tekutého stavu velmi rychle, řádově dny, týdny a měsíce a krystaly jednotlivých minerálů měly jen vemi málo času vykrystalizovat do větších rozměrů než jsou necelé milimety.
Ale proč je Kokšín významný z geologického, resp. paleontologického hlediska? Právě v období relativního klidu mezi erupcemi se na úpatí stratovulkánu v pobřežní linii moře rozvíjel první a velmi primitivní život. Jedná se o sinice (zjednodušene řečeno drobné mikroskopické řasy), které vytvářely velké kolonie na kamenech těsně pod hladinou moře. Sinice jsou zelené a probíhá v nich fotosyntéza produkující kyslík. Tyto životní formy byly první, které se zasloužily o naplnění atmosféry Země dýchatelným kyslíkem. Kolonie sinic vytvářely povlaky, které neustále narůstaly a vyvářely charakteristické bochníky, tzv. stromatolity, které se na řezu skládaly z jednotlivých vrstviček odumřelých sinic a velmi drobných částic písku. Po velmi dlouhé době tyto kolonie stromatolitů zkameněly (prokřemeněly - silicifikovaly) a my je dnes nacházíme na úpatí Kokšína. Zajímavé na nich je to, že jsou to prokazatelně nejstarší životní formy na území České republiky (stáří více než 700 mil. let.). Předchůdci stromatolitů v jiných částech Země byly objeveny již před cca 3 miliardami let, ale u nás je nejstarší životní forma je právě na Kokšíně. V současnosti se živé stromatolity vyskytují pouze v západí Austrálii u města Perth v mořském zálivu zvaným Hamelin pool.
