Čertova kazatelna, ulice Pod Vinicemi – Plzeň - Radčice
Čertova kazatelna, ulice Pod Vinicemi, Plzeň – Radčice
49°45'28.475"N, 13°20'23.649"E, 49°45'26.865"N, 13°20'35.334"E
Skalní výchoz u silnice budují sedimenty středočeského karbonu (paleozoikum - prvohory), konkrétně pak svrchní část nýřanských vrstev náležející do kladenského souvrství a spodní partie tvoří týneckého souvrství. Vrstvy jsou tvořeny hrubozrnnými říčními a jezerními sedimenty (střídání hrubších a jemných poloh, šikmé uklonění vrstev) svrchní části kladenského souvrství plzeňské pánve (karbon, westphal – 315 mil. let). V horní části profilu vystupuje až 3 m mocná poloha jemnozrnných nivních sedimentů. Pískovce skalního výchozu jsou postiženy selektivním zvětráváním – měkké vrstvy erodují rychleji než vrstvy pevnější. Významné jsou různé formy erozivního zvětrávání: zemní pyramidy, kulisy, skalní okna, římsy, voštiny. Směrem do Radčic se ve spodních vrstvách nachází uhelné jílovce s proplástky černého uhlí. Všechny tyto vrstvy vznikaly v údolích mezi vysokými horami velmi rychle zvětrávajícho pohoří vzniklého při variském vránění (před cca 330 mil.lety). Toto pohoří dosahovalo až sedmitisícové nadmořské výšky.
V sousedství Čertovy kazatelny se nachází za rodinnými domky směrem k Plzni skalní stěna budovaná ve spodní části jemnozrnnými pískovci, které ostře přecházejí ve slepence s velkými valouny křemene a dalších hornin. Střídající se vrstvy jemných a hrubých sedimentů svědčí o bouřlivém vývoji karbonských řek a jezer. Lokální červenohnědé zabarvení slepenců a arkóz způsobují oxidy železa.
