Tři Křížky a Dominova skalka - Slavkovský les
Tři Křížky, Dominova skalka – Slavkovský les
50°3'58.506"N, 12°44'49.962"E, 50°4'17.685"N, 12°47'9.976"E
Tři křížky je národní kulturní památka od roku 1962. Důvodem ochrany jsou vzácné endemické rostliny – rožec kuřičkolistý (neroste nikde jinde na světě), evropský chrastavec hadcový a další vzácné rostliny. Dle legendy tři kříže nechali postavit místní nemocní v roce 1849 jako poděkování za uzdravení. Přírodní památka Dominova skalka se nachází poblíž obce Nová Ves a byla pojmenována podle uznávaného botanika Slavkovského lesa profesora Karla Domina.
Obě lokality se nachází na mohutném tělese serpentinitů (hadců) v Mariánsko-lázeňském metabazitovém komplexu, největší hadcové oblasti v Českém masivu. Serpentinit (hadec) je hornina, která vzniká metamorfózou (přeměnou) silně bazických (zásaditých) vyvřelých hornin – neobsahují křemík, nebo jen velmi málo (max. 10%) – mafické efuzivní (výlevné) horniny – gabra a bazalty. Tyto horniny vznikají při podmořských výlevech láv (polštářová láva) ve středooceánských hřbetech a v našem případě hřbet hadců (Vlčí hřbet) na litoměřickém zlomu indikuje původní přívodní dráhy magmatu v oceánu. Mariánsko - lázeňský metabazitový komplex představuje relikt oceánského dna „uskřípnutý" mezi kontinenty – saxothuringum a bohemikum při variské orogenezi (vrásnění). Při metasomatickém (substituce, nahrazování, alterace) procesu serpentinizace se olivín mění na serpentin. Ten se skládá ze serpentinitu, magnetitu, granátu, pyroxenu a amfibolu. K této přeměně hornin docházelo při poměrně nízké teplotě za přínosu vody, někdy i SiO2. Hadce (serpentinity) jsou černozelené až černé, matné nebo smolně lesklé. U světlejších partií některých hadců se setkáváme s atraktivními síťovitými a skvrnitými vzory, které připomínají kůži hada. Termín zavedl Alexander von Humbolt v roce 1823 podle latinského výrazu serpens (had). Hadec při zvětrávání uvolňuje do půdy velké množství hořčíku, a tak zde nalezneme jen rostliny, které tyto podmínky pro život snesou. Zvýšené množství magnetitu způsobuje např. na Dominově skalce vychýlení střelky kompasu.
Velmi zajímavá je na hadcích i flora. Kromě endemitů a jiných vzácných rostlin se na hadcích nachází i běžné luční rostliny. Vyznačují se však malým vzrůstem, menšími listy (vypadají trochu jako bonsaje) a mohutným kořenovým systémem, tzv. serpentinomorfóza. Je to dáno tím, že hadce pomalu zvětrávají a uvolňují do půdy málo běžných živin a naopak hodně hořčíku (ne všechny rostliny ho snesou). Dále uvolňují pro rostliny toxické těžké prvky jako nikl, chrom, kobalt. Navíc tmavé hadce špatně vedou teplo a tak povrch se může značně ohřát a rychle se vysouší půda a tím rostliny trpí i suchem.
