Kynžvartský kámen
Kynžvartský kámen 49°59'50.519"N, 12°37'12.477"E
Mezi nádražím Lázně Kynžvart a vlastním městem Kynžvart, severně od Pastevního rybníka se nachází v lese velký balvan 3,5 metrů vysoký s půdorysnými rozměry cca 6 x 5 m (odhad váhy cca 220 tun). Je tvořený porfyrickou žulou s vyrostlicemi živců, biotitu, křemene a byl kdysi součástí krušnohorského plutonu variského stáří (stáří horniny cca 280 mil. let). Jedná se o původní pevnější krystalizační jádro horniny, které v minulosti odolalo zvětrávání a odnosu okolních žulových hornin. Vrcholová část i boky balvanu jsou pokryty dokonale vyvinutými žlábkovými pseudoškrapy (pravé škrapy vznikají rozpouštěním na vápencích) o hloubce až 60 cm a délce až 2 m. Vznikaly povrchovým zvětráváním, mechanickým a chemickým působením srážkové vody ve vlhkém a teplém podnebí na konci paleogénu (období třetihor) před cca 20 mil.lety. Dále byl Kynžvartský kámen vystaven větrné erozi v posledních glaciálech (dobách ledových). V českém masívu se v té době nacházela tundra a tedy žádné stromy a lesy, pouze tráva a občas zakrslé dřeviny. V okolí se nacházejí další žulové balvany, které však nedosahují této velikosti.