Slepičí vršek u Lužnice
Slepičí vršek u Lužnice 49°4'12.93"N, 14°45'43.54"E
Zajímavý relikt poslední doby ledové – písečný přesyp (duna) o výměře 2 ha a převýšení 3 až 4 m nad okolním terénem.. V době glaciálů (čtyři doby ledové za poslední milión let) se český masív nacházel v „kleštích“ dvou velkých ledovců. Velký kontinentální skandiávský ledovec zasahující na severní okraj Čech a menší, ale silný horský ledovec, který pokrýval celé horstvo Alp na jihu. V zúžené mezeře mezi těmito ledovci (cca 300km – prim¨ncip hrdla láhve) se nacházel český masív, který byl vystaven silným a suchým větrům vanoucích ze západního směru. V tomto zúžení docházelo k zesílení proudění, což vedlo ke značnému zamrzání půdy (permafrost – v některých místech až do hloubky 230 m), vysušování terénu (vznik tundry) a odnosu prachu a písku (odborně spraše – eolická sedimentace). Také docházelo k přenosu písčitých částic z koryt řek a vzniku písečných dun (Labe, Morava, Dyje…). Tímto způsobem vznikla duna Slepičí vršek vyvátím písků z koryta řeky Lužnice
