Hruboskalsko a zámek Hrubá skála - Český ráj
Hruboskalsko a zámek Hrubá skála
50°32'41.884"N, 15°11'47.260"E
Hruboskalské skalní město je tvořeno zhruba 400 pískovcovými věžemi, které dosahují výškyaž 90 metrů – nejvyšší ze všech pískovcových skalních měst v českém masívu. Nejvyšší a nejznámější z nich jsou Kapelník, Taktovka, Maják, Dračí zub a Dračí věž.
Skalní věže jsou tvořeny křemennými pískovci teplického souvrství mezozoického (druhohorního) stáří. Pískovce sedimentovaly v příbřežní facii mělkého moře v období turonu (stáří hornin cca 90 mil.let). Sedimenty dosahují tloušťky až 120 m. Skalní plošina pískovců byla tektonickými pohyby v období alpínské orogeneze v terciéru (třetihorách) vyzdvižena a od té doby začalo intenzivní zvětrávání blokových pískovců. Na okraji plošiny vznikají oddělením bloků hornin skalní věže.
Hrad Skálu postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna na okraji vysoké pískovcové plošiny. Z druhé strany hrad chránil příkop, který byl upraven z hluboké skalní rozsedliny. Valdštejnové zde žili několik desítek let. V letech 1416 až 1460 jej vlastnili páni z Jenštejna, pak Zajícové z Házmburka. V roce 1469 byl hrad obsazen královským vojskem. Od roku 1515 až do roku 1524 po částech skupoval hrad a panství Zikmund ze Smiřic. Smiřičtí začali přestavovat hrad Skála na zámek Hrubá Skála. Od té doby ještě zámek mnohokrát změnil svou tvář. Od posledních členů vymírajícího rodu Smiřických zámek s okolním panstvím získal Albrecht z Valdštejna. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. Roku 1945 zámek převzal stát. Sloužil pak jako rekreační středisko ROH (za bolševika Revoluční odborové hnutí), později byl upraven jako hotel.
