Tuchořice - sladkovodní vápence
Tuchořice – sladkovodní vápence 50°17'16.4"N, 13°39'57.8"E
V okolí obce Tuchořice v blízkosti Žatce (jižní okraj mostecké uhelné pánve) se nacházejí izolované výskyty sladkovodních vápenců. Sladkovodní vápence vznikaly v období terciéru (třetihor), kdy probíhala v okolí silná vulkanická činnost (České středohoří a jiné vulkány). Pod vlivem této činnosti docházelo, v období před cca 22 - 18 mil. lety, v tektonicky zaklesávajících pánvích k ohřevu spodní vody od magmatu, k rozpouštění vápenců křídového stáří (období druhohor) v podloží a k vývěru těchto vod. Vznikaly prameny ze kterých unikala horká termální voda na povrch a následně se z vody chladnutím srážel sladkovodní vápenec, který vytvářel kaskády a travertinové kupy (v současnosti např. Pamukkale – Turecko), jejichž relikt se nachází přímo v centru obce Tuchořice (50°16'58.8"N, 13°39'54.2"E). Vyvřelá voda následně odtékala do okolních prohlubní, kde vytvářela rozsáhlá jezera ve kterých se nadále srážely karbonáty a vytvážely mocná souvrství sladkovodních vápenců - travertinů. Také docházelo k únikům oxidu uhličitého, který vytvářel v okolí jezer jedovaté prostředí pro živočichy a smrtelně nebezpečné pasti.
Po ukončení této sedimentace i nadále docházelo k tektonickým zdvihům a poklesům v okolí ohárecké zóny a tím i k rozlámání tohoto souvrství a jeho následné erozi a denudaci. V současnosti známe jen malé zakleslé kry těchto sladkovodních vápenců mezi klastickými sedimenty prvohor a druhohor. Na přiložené geologické mapce je vidět okolí Tuchořic a žluté plochy (č.84) jsou právě zakleslé kry oddělené hustou soustavou tektonických zlomů (čárkované a čerchované linie na geol. mapce) – zbytek po rozsáhlém jezeru. Zaklesávání vrstev okolo oháreckého zlomu je patrné na přiloženém příčném geologickém řezu pánví.
Sladkovodní vápence jsou zajímavé nálezem mnoha druhů fosílií, zejména malých i velkých obratlovců, otisků brouků a unikátní subtropické flóry v českém masívu. Například se zde našly otisky listů palem, lián a datlovníku, což znamená, že průměrná roční teplota v době sedimentace travertinů neklesala pod 18 st. Celsia. Takže v té době bylo klima v českém masívu podstatně teplejší a subtropické, tedy stejné, jako je v současnosti ve Středomoří. Relikty jezerní sedimentace jsou výborně odkryty v lomu na severním okraji Tuchořic (50°17'16.4"N, 13°39'57.8"E). Stěnu lomu vysokou 15 až 20 m (sladkovodní vápenec se zde těžil od počátku 19.století) tvoří vrstevnaté světle béžové a hnědavé vápence, místy se rozpadající na suť. Některé vrstvy vápenců, zejména ze spodní části lomu, jsou plné ulit suchozemských plžů. S největší pravděpodobnosí představují ulity uhynulých plžů spláchnutých z okolních lesů při prudkých deštích do jezera. Většina plžů patří subtropickým a tropickým typům – popsáno více jak 90 druhů. Ulity tvoří podstatnou část některých poloh vápenců. Velmi drobné ulity jsou výborně zachovalé v našedlých jílovcích mezi polohami deskovitých vápenců.
