Lom Hvězda u Staré Paky
Lom Hvězda u Staré Paky 50°31'39.436"N, 15°29'44.166"E
Již opuštěný lom, s délkou stěny asi 170 m a výškou až 25 m, je známým nalezištěm drahých kamenů, jako jsou křišťál, ametyst, záhněda, chalcedon a achát. Lom leží asi 2 km severně od Staré Paky na Staropacké hoře. V lomu jsou pěkně odkryty vulkanické horniny podkrkonošské svrchnopaleozoické pánve (prvohory - karbon – perm cca 355 - 250 mil. let). Kromě sedimentární výplně na bázi výlevu (pískovce) z období středního karbonu jsou v pánvi přítomny bazické (kyselé) vulkanity typu andezitů, dříve označované jako melafyry. Vulkanity v širším okolí lomu Hvězda se nacházejí ve formě tří rozlišitelných příkrovů uložených ve zvlněné synklinální depresi. Stratigraficky se jedná o hranici mezi vrchlabským a prosečským souvrstvím, podloží příkrovů tvoří staropacké a čistecké pískovce vrchlabského souvrství. Vulkanity pravděpodobně vznikly při freatické explozi (magma se při průniku ze zemského pláště setká se zvodnělými vrstvami v podloží a dojde k prudkému odpaření vody a expanzi vzniklé páry) a následných výlevech lávy. Styk příkrovů je přímý a je tvořen tufity červené barvy s obsahem rozložených úlomků melafyru. Andezitoidy (melafyry) jsou šedočerné, nazelenalé nebo nafialovělé mandlovcové horniny. Typickými sekundárními (později krystalizovanými) minerály jsou chlorit, různé typy SiO2 minerálů (acháty, ametysty, záhnědy), serpentinit, kalcit a hydroxidy železa. V nejvyšší části lomové stěny se v nadloží nachází sedimenty druhohor typu pískovců, červenohnědých slídnatých prachovců a jílovců, místy zřetelně vrstevnaté, lokálně i šikmo zvrstvené.
