Červený Kostelec - lom U Devíti Křížů (Krákorka)
Lom U Devíti Křížů (Krákorka) – Červený Kostelec 50°29'27.564"N, 16°3'21.088"E
V období triasu (druhohory) před cca 210 mil. lety se na Zemi nacházel superkontinent Pangea, který se začínal postupně rozpadat. Český masív se nacházel v té době v subtropickém pásu na severní polokouli. V té době vládlo na Zemi velmi teplé podnebí (podstatně teplejší než v současnosti), všude se nacházely písečné pouště. Když přišly monzunové deště, tak docházelo často k záplavám a vzniku jezer. Ty během roku postupně vysychaly a byly překryty novou vrstvou navátého písku. A právě v takovýchto jezerech sedimentovaly kaolinitické pískovce tohoto lomu Krákorka v deskovitě odlučných vrstvách (bohdašínské souvrství). Každá vrstva pískovce má zajímavý reliév povrchu. Najdeme zde čeřiny, které vznikaly pod příbojem působením větru, dále zde naleznete rozpraskané vrstvy, které vznikly při pomalém vysychání bahnitého dna jezera a pískovec se zachovanými kapkami deště. Dále se zde nacházejí písečné vulkány (vyboulené kruhové útvary), které vznikly při úniku vody ze zvodnělé podložní vrstvy. Tato voda unikla úzkým otvorem skrz nadložní vstvu a vynesla s sebou k povrchu jemný písčitý materiál. Tento jemný písek vytvořil okolo otvoru těleso bochníkoitého nebo kuželovitého tvaru. Všechny tyto útvary se zachovaly jenom díky rychlému překrytí další vrstvou písku.
Tento vrstevnatý pískovec je v Českém masívu ojedinělý a velmi dobře se hodí jako dekorační kámen. Pískovec se zde těží již od 13. století.
Lom Krákorka se zapsal nesmazatelně i do dějin české paleontologie vůbec prvním objevem stop dinosaura na našem území. Kameníci na počátku 90. let 20. století našli v lomu desku s dinosauřími stopami navždy uchovanými tak, jak kdysi ještěr tuhnoucím bahnem proběhl. Stopa o rozměrech 14×18 cm patřila malému příslušníkovi dravých dinosaurů (teropodů). Dinosaurus, který ji kdysi otiskl, mohl měřit asi 3 metry na délku a zřejmě byl lehčí než průměrné velký dospělý člověk. Stáří objevu je pravděpodobně ze středního nebo svrchního triasu. Její původce patřil možná k nejstarším známým dinosaurům. Šlo pravděpodobně o malého dravce, lovícího zřejmě menší obratlovce.
31. března 2011 byl oznámen objev další dinosauří stopy na pískovcové desce z tohoto lomu - nachází se v pražské Botanické zahradě a objevil ji geolog RNDr.Radek Mikuláš,DSc. Patřila zřejmě také menšímu ptakopánvému dinosaurovi.
