Kačácký event - Karlštejn
Kačácký event – Karlštejn 49°56'41.645"N, 14°10'59.504"E
Geologický odkryv hraničních paleozoických (prvohorních) vrstev chotečského souvrství (eifel) a srbského souvrství (givet) – střední devon, stáří 380 miliónů let.
Odkrytá hranice podložních světle šedých krinoidových chotečských, na fosílie bohatých vápenců a tmavě šedých až černých vápnitých břidlic kačáckých vrstev srbského souvrství je nápadně ostrá. To dokládá, že změny sedimentačních podmínek byly velmi rychlé. Z hlediska geologického pojetí času se jednalo o několik set tisíc let. Touto rychlou změnou prostředí došlo k třetímu největšímu vymírání druhů v historii Země. Jeho příčiny nejsou zcela jasné, nejvíce teorií mluví o vulkanismu v oceánu a pohybu litosférických desek – zdvih hladiny oceánu o více než 100 m. Tím došlo prohloubení geosynklinálních moří, možná i otrávení vod oceánů toxickými plyny, předpokládá se únik obrovského množství CO2 do ovzduší a tím o globálním oteplování ovzduší i moře - teplota moře na rovníku až 32 st.C (běžně 25 st.C), následkem oteplování teplota ovzduší také stoupá (póly až + 20 st.C), zániká flóra, dochází ke splavování na živiny bohatého humusu a organických zbytků flóry z pevniny do moře. Dochází ke značnému rozvoj zelených sinic – „zelený oceán“. Tím drasticky klesá obsah kyslíku v oceánech - vznik anoxického prostředí - vymírání druhů, ukládání zvýšeného množství organického uhlíku do sedimentů – vznik černých organických břidlic. Předpokládá se že vyhynulo až 60% všech tehdejších druhů - nejvíce byly postiženy mořské ekosystémy – téměř vymřely útesotvorné organismy, obyvatelé teplých moří, rybovytí obratlovci, placodermi, trilobiti až na jeden rod (Proetida) a další.
Vrstvy břidlic, vzniklých v tomto období vymírání, byly nalezeny po celém světě. V současnosti se z nich těží břidlicový plyn.
Vrstvy u Karlštejna samozřejmě vznikly jako vodorovné sedimenty tehdejšího moře, ale byly na konci paleozoika (prvohor) zvrásněny variským vrásněním a ukloněny do současného stavu.
