Vápenka u Kovářské
Vápenka u Kovářské 50°25'31.284"N, 13°1'29.115"E
Horniny Krušných hor, tzv. krušnohorské krystalinikum vznikly na konci neoproterozoika (starohor) při kadomské orogenezi (horotvorně) a dále bylo během variské orogeneze prostoupeno granitoidními plutony (horninový masiv, který z tekutého stavu tuhnul desetitisíce let hluboko pod zemí). Na něm leží plášť spodnopaleozoických (prvohorních) hornin, které prošly během variské orogeneze rekrystalizací (metamorfózou). Krušnohorské krystalinikum se tedy převážně skládá z hornin typu fylitů, svorů, ortorul, migmatitů, eklogitů a dalších hornin. Na mnoha místech došlo k průniku hydrotermálních roztoků od tuhnoucích plutonů a vzniku žil s kovovou mineralizací (stříbro, cín, uran, měď, olovo, železo…). Na několika místech se v malých čočkách nachází dolomitický vápenec, který se vysrážel z hydrotermálních roztoků. Dolomitický vápenec – hornina složená z dolomitu a vápence. Dolomit proto často obsahuje příměsi nebo vložky vápenců, v menší míře i křemene nebo jílových minerálů. Z pohledu průmyslového využití se za dolomit považují jen horniny obsahující 90 % až 100 % CaMg(CO3)2 (uhličitan vápenato – hořečnatý) a jen 0–10 % CaCO3. Z geochemického hlediska obsahuje dolomit 19,6 – 21,7 % hořčíku. Tato hornina se zpracovávala v peci ve vápence u Kovářské. Vápenka, nacházející se v lese mezi Hájem u Loučné pod Klínovcem a Kovářskou, je nejvýznamnějším dochovaným dokladem těžby a zpracování vápnitých hornin pro výrobu vápna v české části Krušných hor. Z původního objektu, který byl vybudován v polovině 19. století majitelem zdejšího panství hrabětem Buquoyem a svému účelu sloužil až do poloviny 20. let 20. století, se dochovaly dvě osmiboké Rumfordovy šachtové pece a zbytky dalších budov. V roce 2019 byla vápenka kompletně opravena a je dnes přístupná pro veřejnost. Za vápenkou se nachází zarostlý lom, ve kterém byly dobývány dolomitické vápence.
