Sloupcovitá odlučnost pod hradem Preitenstein v Nečtinech
Sloupcovitá odlučnost pod hradem Preitenstein v Nečtinech 49°57'36.9"N, 13°9'36,7"E
V blízkosti zámku Nečtiny u stejnojmenné obce v okrese Plzeň – sever se nachází na skalnatém čedičovém masivu zbytky hradu Preitenstein. Geologický vývoj této krajiny byl v minulosti bouřlivý. Na staré horniny (metamorfovaný fylit) z konce neoproterozoika (starohory - před více než 600 mil. lety) sedimentovaly v období karbonu (paleozoikum - prvohory) v jezerech po velmi dlouhou dobu mohutné vrstvy hornin typu pískovců, slepenců, jílovců, prachovců a arkóz z erodovaného variského horstva. Následně v permu na konci paleozoika došlo k jejich dlouhodobé erozi a denudaci (peneplenizaci) a tehdejší krajina, která tvořila parovinu, se po dobu druhohor stala souší. Během terciéru (třetihory) proběhlo zatím poslední mohutné alpínské vrásnění. Deska Českého masivu byla pod tlakem afrického kontinentu z jihu částečně vyzdvižena a následně rozlámána (saxonská tektonika). Jednotlivé bloky se postupně do sebe zaklesávaly (vytvořily tak např. před cca 16 mil. lety ohárecký rift), a nebo byly vyzdviženy často stovky až tisíce metrů. Do těchto vzniklých hlubokých zlomů pronikalo žhavotekuté magma a vytvářelo postupně mohutné vulkanické České středohoří, komplex vulkánů Doupovských hor a mnoho menších vulkánů a průniků magmatu včetně těch podpovrchových ve středních, západních a severních Čechách. To je případ i zdejší lokality, která vznikla průnikem žhavého magmatu. Vytvořil se zde v období před 20 – 30 mil. lety (oligocén) vulkán. Vznikl na křížení tektonických poruch navzájem zakleslých desek. V jeho okolí najdeme horniny neoproterozoika (metamorfované fylity) a karbonské sedimenty ze dvou období: kladenské souvrství a také kladenské a také týnecké a slánské souvrství. V malém lomu u silnice vystupují bazalty nápadné dlouze sloupcovitým rozpadem, sloupce jsou až 30 metrů vysoké, silné asi půl metru a jsou příčně rozpukané. Samotný bazalt je světle šedý, s mnoha dutinami, tzv vezikulmi po plynech. Vzhledem k tomu, že bazalt je velmi odolný proti erozi, tak byl z prvohorních a neoproterozoických vrstev vypreparován a vypíná se vysoko nad okolní krajinu. Skalní masív, který zde vidíme, je erodovaný přívodní kanál bývalého vulkánu. Vlastní vulkán s kuželem a vulkanoklastiky byl o desítky, možná i stovky, metrů vyšší. Na vrcholu stávajícího masivu stojí zřícenina rozsáhlého královského hradu Preitensteinu. Hrad byl vystavěn Janem Lucemburským na počátku 14. století jako vojenská pevnost na důležité zemské stezce. Od poloviny 16. století je hrad opuštěný a dnes jsou z něj zachovány jen zbytky hradeb a zdí.
